Kapitola I.
V těchto kapitolách naleznete fotografie a úryvky z palubního deníku, který nás provází na každé naší cestě. Záměrně pouze poodhaluji a mnohé zůstává skryto. Pokud se Vám poodhalené líbí a rádi byste se dozvěděli víc, pořiďte si Náš evropský deník v tištěné podobě. V prodeji jsou již dva díly. Jeho součástí je popis celé cesty s mnoha fotografiemi, radami, konkrétními tipy a parádní výklopnou ilustrovanou mapou. Doufám, že bude nejen inspirací, ale i praktickým rádcem při netradičním poznávání Evropy.
Cesta do Norska byla první... neplánovaná, nespoutaná, neopakovatelná... Psal se rok 2014 a západní pobřeží Skandinávie zažívalo snad nejteplejší červenec ve svých dějinách. Bez velkých teoretických příprav jsme trošku uzpůsobili interiér naší rodinné dodávky. Marušce, nejmladší z nás, byly 4 roky. Tenkrát jsme si ještě palubní deník nevedli a zpětně jej rekonstruujeme. Zde proto, na rozdíl od ostatních kapitol, naleznete jen pár poznámek.
(…) Začalo to rychle a neplánovaně. Na začátku prázdnin jsme koupili mapu a vyrazili na sever. Naším cílem bylo dojet tam, kde slunce nezapadá. Za polární kruh, do země půlnočního slunce. Cesta na sever byla dlouhá a my se čas od času potřebovali někde zastavit. A tak jsme například cestou na sever dobyli Oslo a všechna jeho věhlasná muzea. (...)
(…) A protože jsem v té době několik zim trávil v Norsku fotografováním závodů psích spřežení, tak jsme cestou navštěvovali mé známé mushery a jejich letní sídla. V jižní části Norska jsme několikrát nocovali na farmách s desítkami tažných psů. (...)
(…) Z Trondheimu do Bodø jsme jeli skoro 1000 kilometrů po silnici č. 17, takzvané „Coastal Highway“. Objížděli jsme, nebo mosty a trajekty překonávali, desítky fjordů, které se zařezávaly hluboko do norské pevniny. Mnohokrát jsme se přeplavili na ostrov, abychom jej po několika hodinách zase opustili. Desítky trajektů, tunelů a mostů a tisíce zatáček, a za každou další dechberoucí severská scenérie. (...)
(…) A překročili jsme polární kruh a den se prodlužoval, až nás noc úplně opustila. A my se museli řídit hodinami, abychom věděli, kdy máme hledat nocležiště a dát unaveným tělům odpočinout. (...)
(…) Obden jsme se koupali, v moři chytali makrely a v potocích pstruhy. Děti se potápěly pro kraby a mušle. Nikdy předtím a nikdy potom jsme nezažili tak ryzí cestovatelské štěstí bez jediné šmouhy na slunci. (...)
(…) Norská odysea byla inspirací pro všechny další cesty. Byla první kapitolou a důvodem vzniku celého Evropského deníku.
Díky Norsko!
Pokud si chcete prohlédnout více fotografií z cesty Norskem